Letoun MC-205 byl pravděpodobně nejlepším italským stíhacím letounem období 2. světové války. Vznikl dalším vývojem z typu MC-202 Folgore, nejnápadnějším rozdílem byla montáž německého motoru Daimler-Benz DB 605. Šlo nepochybně o zdařilou konstrukci, nicméně hroutící se italský průmysl nedokázal vyrobit takové množství, které by mělo jakýkoliv vliv v prostředí naprosté letecké převahy Spojenců, natož aby dokázalo postup Spojenců ohrozit. Model tohoto letounu vyrábí Italeri a v sáčkovém balení jej distribuuje i firma Bílek. S ohledem na cenu jsem pořídil sáčkové balení. Model je jemně rytý do hloubky, na první pohled nejsou viditelné žádné závady jako stopy po vyhazovačích či otřepy. Detaily se zdají provedené velmi pěkně, včetně pilotního prostoru a podvozkových šachet.
Stavbu jsem zahájil, jak jinak, kokpitem. Doplnil jsem několik hadiček z drátků a poutací pásy z olověné fólie a drátků, palubní deska je opatřena obtisky jednotlivých přístrojů z archu pana Vinaře. Bohužel, v návodu je pouze uvedena jakž-takž poloha přístrojů, ale nikoliv vzhled, takže jsem byl odkázán na samostudium internetu.
Také další stavba probíhá v podstatě bezproblémů a to ku podivu i zástavba horního krytu motoru s výstřelnými kanály zbraní. Jediné místo, kde jsem trochu bojoval, bylo dolícování křídla a trupu - vyřešil jsem to vlepením plastové rozpěrky dovnitř trupu a následným dolícováním. Rozhodl jsem se postavit letoun ve zbarvení italského letectva, už také proto, že nějakou shodou okolností jsem žádný takový model neměl. Moje volba padla na letoun 351. perutě s "kočičkou". Na tomto místě bych si dovolil jedinou výtku, a to k návodu na zbarvení, který je, jemně řečeno, příliš schematický a například vůbec neukazuje tvar a umístění "obláčků" zelené kamuflážní barvy. Rovněž správného umístění výsostných znaků nelze bez dalšího zkoumání mimo návod dosáhnout, neboť na obtiskovém archu mají všechny znaky stejné číslo bez ohledu na to, že mají levé a pravé provedení. Totéž lze bohužel říci i o dalších obtiscích, takže jakkoliv jsou kvalitně vytištěné, jen těžko jdou správně aplikovat bez dalších informací z literatury, popřípadě internetu.
Nicméně, poradil jsem si s tím a po zalakování vrstvou lesklého laku jsem stroj přetřel čirým lakem s příměsí pískové k napodobení zaprášení a sešlosti a čirým lakem s příměsí černé ke zvýraznění detailů. Následovala patina olejovými barvami a konečné přelakování matným lakem. Model postaven bez doplňků, pouze z krabičky (pardon - ze sáčku) - tedy klasický "OOB" (out-of-box) a se stavbou a výsledkem jsem spokojen. Jedinou výhradu mám k barevným schématům, respektive k jejich prezentaci v návodu.